Visačky

Tak, podzimní prázdniny za námi, že bychom si tu nějak odpočinuli, to moc né (rodina přijela, do toho druhá svatba, déšť...). Na druhou stranu bylo pěkné i v tom chaosu vidět přátele a rodinu, otevírat obálky s přáními a donést si domů 7 lahví šampaňského:). 

O čem jsem už dlouho chtěla psát, jsou visačky na krk, identifikační karty. Když tu byla moje návštěva z Čech, podivovali se nad tím, kolik lidí je tu nosí. Když jedete ráno autobusem, potkáte spoustu lidí s různobarevnými visačkami na krku. Často mají na sobě i uniformu, pokud se jedná o kosmetičky či kadeřnice, visačky ale uvidíte i na lidech z kanceláří. 

Na co ale vlastně jsou? My je máme ve škole také, u nás slouží jako karta do knihovny, karta díky které máte snídani zdarma a především je musí žáci (i učitelé) nosit kvůli bezpečnosti - když uvidíte ve škole někoho bez visačky, je tam trochu jak pěst na oko a víte, že tam ten někdo asi nepatří. Popravdě, u nás v kruhu je nikdo moc nenosí, já tedy musím, protože musím jít jako prezidentka příkladem, že. 

Ve většině kanceláří/státních budov/obchodů byste se ale bez nich neobešli. Všechny dveře, kasy, záchody jsou na karty (dobře, možná že ty záchody ne). 

Úroveň zabezpečení je díky tomu neuvěřitelně vysoká, až moc někdy (já si takhle moc dobře pamatuju ze studií v Bangoru, jak jsem si několikrát zabouchla kartu v pokoji, a pak jsem musela v ponožkách na vrátnici, aby mi otevřeli). Další nevýhodou je estetická stránka věci. Nemůžete nosit žádné korále, náhrdelníky či přívěsky, protože se všechno hned zamotá dohromady s visačkou. Navíc barva visačky je modrá, a tak se to bije se vším, co máte na sobě. 

Já mám pořád takový ten český tik, že když vyjdu ze školy, rychle si visačku sundám; nechci přeci, aby všichni věděli, že chodím tam a tam do školy atp. Jak to tak ale vidím, za pět let budou ty visačky i v ČR. No, je na co se těšit!