Anglické trable

Už dlouho jsem chtěla napsat o tom, jak tu bojuji s angličtinou. Navzdory tomu, že jsem sem přijela celkem slušně jazykově vybavená, stejně pořád dělám chyby a přeřeky a kolikrát z toho vznikají historky, které vyprávím svým britským známým a je to vždy nesmírně pobaví.

Angličtina je jazyk specifický tím, že má asi milion různých přízvuků. Od londýnského Cockney na jihu pokračujeme na sever k Birminghamu a Brummy přízvuku, trochu na západ máme liverpoolský Scouse přízvuk a Mancunian přízvuk v Manchestery, na východ zase charakteristický Yorkshire. Víc na sever se nedomluvíte, protože Newcastle s jejich Geordie přízvukem je oříškem i pro rodilé Brity. O Skotsku, Walesu a Irsku ani nemluvě.
Na internetu jsem našla video, kde jeden chlápek senzačně napodobuje všechny přízvuky. Je to jednodušší je pak odlišit, protože u různých lidí nevíte, jestli je to způsob, jakým oni sami mluví, anebo už přízvuk. Tady je to jednodušší. Ten kluk používá hodně nadávek, asi mu to jde líp přes pusu;), ale rozhodně se koukněte! Na úvod popisuje, že začne u britských dialektů a pak zkusí napodobit i světové, a to celé formou telefonické konverzace. Samotné přízvuky začínají v jedné minutě.

Já tu nejčastěji slýchám přízvuky č. 6, 7, 8. 12 všichni známe z amerických filmů.:)

Musím se pochlubit, že se v rozlišování dialektů poměrně zlepšuji, a to především díky televizi, kde málokdo dnes mluví to opravdovou "Queen´s English", ale střídají se tam dialekty jeden za druhým. Chudák Tom už je alergický, protože kdykoliv se díváme spolu na televizi, tak se neustále ptám "a odkaď je on?".

Na závěr dva přeřeky. Při hodině 3D jsme vyráběli model ze dřeva, a můj byl trochu viklavý. Tak jsem chtěla říct "It is a bit wonky, isn´t it?" (Trochu se to vyklá, žejo?) Místo toho jsem řekla "Its  a bit wanky, isn´t it?", před celou třídou a učitelem. Nutno podotknout, že "wank" znamená masturbovat, takže jsem celou třídu rozesmála.
Ředitelka naší školy se se mnou bavila při večeři během plánovací konference minulý týden. Ona sama sem přišla, když jí bylo 23 let, a taky kvůli manželovi. Když šli poprvé navštívit jeho rodiče, bylo to úžasné, a ona chtěla vyjádřit svůj díky slovy "Thank you for your hospitality.", což znamená "děkuji za vaši pohostinnost". Místo toho ale řekla "thank you for your hostility", načež se všichni zarazili a pak rozesmáli, protože použila slovo hostility, které znamená nepřátelství.

Kolikrát se ale musím smát zase já. St Helens má svůj vlastní přízvuk, který se nejlépe vyjádří na větě I dont know. My bychom jí přečetli jako [aj dont nou]. V St Helens jí ale vysloví [aj dón nó], což jsem se naučila poměrně rychle, a teď tím bavím své spolužáky, když si utahuju z jejich přízvuku. Další věc typická pro St Helens je slovo "them", cože je předmětový tvar od "they" (oni). Tady them ale používají jinak, než jsme zvyklí, a než je gramaticky správně. Používají to slovo ve spojení jako them chairs, them trousers, them cups (místo those/these/the cups, the/these/those chairs atp.). Já jsem se nad tím mnohokrát podivovala, a spolužáci se smáli, ať je opravuju, že mám lepší gramatiku, než oni. Nedávno se mě tak zeptala Rachel: "Can you pass me them scissors?" (mohla bys mi podat ty nůžky?). Já jsem se zasmála, a povídám jo, ale musíš to říct hezky. Tak se Rachel zamyslela: "Can you pass me them scissors, pleaaasee?" (podala bys mi ty nůžky, pěkně prosííím?), načež se lidi okolo začali chechtat, protože věděli, že jsem měla na mysli ono "them":).

Tak, to je konec lingvistického koutku. Co rozhodně ale doporučuju, koukejte na filmy/seriály v původním znění, s nejlépe anglickými titulky! Nikdy nevíte, kdy potkáte nějakýho britskýho potenciálního manžela, žejo!