Nedělní výlet na Davidovu hlavu

Pembrokeshire Coastal Path

V neděli ráno jsme se probudili do krásného, slunečného dne. Měli jsme před sebou čtyři dny a chtěli jsme je co nejlépe využít, a tak jsme se hned první den rozhodli jít na túru. Sice to bylo jen nějakých 7 kilometrů, ale vzhledem k neustálému stoupání a klesání a faktu, že jsem měla napůl chřipku, nám to stačilo.

Rozhodli jsme se pro malý okruh blízko St Davids. Pembrokeshire má užasnou věc, která se jmenuje Pembrokeshire Coastal Path - Pembrokeshirská pobřežní stezka, která je 299 km dlouhá, a je součástí Welšské pobřežní stezky, která má celá 1400 km. Táhne se podél pobřeží a v létě tu jezdí autobusy podél, které vás vysadí/naberou kde si přejete, stačí jenom mávnout na řidiče.

My jsme začali v Whitesands Bay (Zátoka bílých písků). Zhruba 1700 metrů dlouhá písečná pláž je populární pro surfaře - my jsme viděli tři, a to ty vlny nebyly nic moc.

Surfaři

Napojili jsme se na PCP (Pembrokeshire Coastal Path) a pokračovali směrem k St Davids Head (Hlava svatého Davida). Tenhle výběžek skal do moře je známý především pozůstatky osídlení Kelty z doby železné. Když si tohle přečtete v průvodci, tak se nad tím nepozastavíte, ale když to pak na vlastní oči vidíte, to je jiná!

Kelt Tom a za ním Whitesands Bay

Napravo St Davids Head, tadyto je jen malý poloostrov kam jsem za každou cenu musel vylézt!

Keltka Zuzka

Pohled zpět na Whitesands Bay

Vřes a v pozadí divocí poníci

Zbytky keltského opevnění, kterým vede stezka

Pohled zpátky: Ty kruhy z kamenů jsou zbytky keltských chýší

Ještě jeden pohled na kdysi opevněný konec poloostrova

Opevnění jsem si prohlédli a kousek se vrátili, abychom pokračovali po druhém okraji St Davids Head. Ne daleko od opevnění je ještě starší památka, pohřební komora známá jako Coetan Arthur. Je to v podstatě ohromný kámen podepření dalším na jednom konci,  a je zhruba z roku 3500 př. Kr.

Coetan Arthur

Odtud cesta směřovala okolo hory Carn Llidi (181 m), na kterou jsme ale nelezli, protože už jsme byli vcelku unavení. Během jasného dne lze prý na horizontu zahlédnout obrysy Irska.
Cestou jsem potkali také divoké poníky! Hodila jsem jim hrušku, ale utekli:(.

Tom utíká od poníků

Výhled na severní pobřeží Walesu

Odtud jsme zamířili zpět do vnitrozemí, až do Whitesands Beach, kde jsme ráno nechali auto. Ještě jsme se ale plácli na takovou skálu s úžasným výhledem, kde jsme posvačili.

Výhled z našeho svačinového stanoviště

Tady je vidět, že ke štěstí stačí svačina!

A tím skončil náš výlet. Jelikož nám to celé zabralo asi jen tři hodiny, rozhodli jsme se ještě vydat do vesničky Solva. Ta je v zátoce, která je velmi dobře chráněná, a proto se také stala jedním z hlavních přístavů v okolí během středověku. Kromě toho se tu těžil i vápenec a pozůstatky dolů jsou pořád patrné. Já jsem bohužel nevyfotila nic, tak aspoň dávám obrázek z googlu.

Solva a zátoka

Co jsem ale vyfotila, bylo jídlo, co jsme si dali v místní hospůdce. Home Made Celtic Pride Beef Chilli servírované s tortilla chipsy, guacamole omáčkou a smetanou. Prostě výborné jídlo! Skvělé zakončení dne!

Mňam!